15. díl - Druhá šance

15. díl
Druhá šance

Po včerejší dámské jízdě se Dita rozhodla navštívit kamarádku Rachel. Jednak si dělala starosti o to, jak kamarádce po bujarém večírku je, a jednak ji po včerejší útratě v baru v peněžence chybělo několik set euro, o kterých doufala, že by se ji mohly navrátit zpět. 

A tak, když zazvonila u Rachel byla překvapená, že ji místo ní otevřel Ryan.

Dita: Ryane, ahoj.

Ryan: Ahoj, pojď dál.

Dita: Nejdu nevhod? 

Ryan: Vůbec ne, šípková Růženka už se nám probudila. (zasměje se)

Dita: Jak je jí?

Ryan: Asi tušíš. Teď už je to teda mnohem lepší, ale v noci nic moc.

Dita: Jsi hodný, žes tu s Rachel zůstal přes noc.

Ryan: Nenechal bych ji tu samotnou v tomhle stavu.

Dita: Přinesla jsem snídani. Říkala jsem si, že se bude hodit, akorát... Tebe jsem tady uplně nečekala, takže-
Ryan: V pohodě, mě neřeš. Beztak musim za chvíli jít. Ukaž, pomůžu ti.
Dita: Děkuju.

Rachel: Uřízněte mi někdo hlavu prosím!

Ryan: Od rána je pěkně protivná, tak asi s ní nebude úplně kloudná řeč. (zašeptá) Odnesu to do kuchyně.
Dita: Jsi hodný, děkuju ti.
Ryan: Rádo se stalo. (usměje se)

 Rachel: Áu! Už nikdy nebudu pít!

Dita: Tak co, jak ti je? Asi nic moc viď.
Rachel: Tak snad vidíš!

Dita: Přinesla jsem ti croissanty, tak až budeš mít chuť jsou v kuchyni.
Rachel: Dík. Celou noc jsem strávila v objetí záchodový mísy, žaludek mam na vodě, hlavu mam jak střep, nemam na jídlo ani pomyšlení...
Dita: No, to si s tebou Ryan asi užil dobrodružství. (zasměje se)
Rachel: Hm!

Dita: Hele co je s tebou? Jsi pěkně nabroušená.
Rachel: Nemam náladu.

Rachel: Co tady vůbec děláš takhle brzo?
Dita: Měla jsem poblíž prohlídku prostor pro kavárnu.
Rachel: A?
Dita: A nic, katastrofa. Musela bych komplet rekonstruovat a to by se táhlo dlouho, navíc by mi pak zbylo minimum na vybavení, a to se mi-
Rachel: - jo hele zkrať to. Bolí mě hlava.
Dita: Fajn, přišla jsem s tebou probrat ten včerejšek.
Rachel: Ježiš, co chceš zase probírat? Odpustila jsem ti.
Dita: Cože?
Rachel: No ty lži, proto jsem ti taky napsala abyste přišly do toho baru, jakože na usmířenou. To ti nestačí? Musíš se v tom zase pitvat?! Au.. sakra!
Dita: O tohle vůbec nejde. Včera když jste s-

Ryan: Omlouvám se dámy, že vás přerušuji, ale volal mi klient, že potřebuje přehodit schůzku z jedenácté na desátou.

Rachel: Takže už jdeš?
Ryan: Musim, nemam tu nic na převlečení a takhle tam jít nemůžu. (ukáže na flek na  pozvracené košili) 
Rachel: Za to můžu já?
Ryan: Tak trochu, už jsem si to ale drhl pod vodou a trochu to pustilo, ale stejně. Musim si dát ještě sprchu, moc jsem toho nenaspal.
Rachel: Dobře.

Ryan: Dáme si pak vědět. (dá ji pusu na tvář)
Rachel: Hm.
Ryan: Ať je ti líp.

Ryan: Mějte se tu. Dito, rád jsem tě zase viděl.

A pak si Dita uvědomí, že měla Paige pravdu. Možná by měla ještě zabojovat, i když je to přítel její kamarádky. A i když ví, že se to nedělá... srdci člověk neporučí.

Dita: Počkej chvilku, jenom se chci Ryana na něco zeptat.
Rachel: Fájn.

Dita: Ryane!

 Ryan: Ano?

Dita: Promiň. Nechci tě zdržovat od práce.
Ryan: Mě nezdržuješ, povídej.

Dita: No, nevim jak to říct. Budeš si asi myslet, že jsem blázen... (znervózní)
Ryan: Zkus to. (zasměje se)

Dita: No víš... chtěla jsem tě.. teda chtěla jsem se tě zeptat... sakra!
Ryan: (pousměje se)
Dita: No, to není zrovna dobrej začátek. (zrudne)

Dita: No zkrátka a dobře. Nedaří se mi moc v hledání těch prostor pro kavárnu. A tak jsem tě chtěla požádat, jestli bys mi nemohl pomoct. Znovu.
Ryan: No upřímně...
Dita: Já vim, že už to tu jednou bylo, a že to nedopadlo úplně nejlíp, ale většina realiťáků - a tomu bys nevěřil -  je teda o dost horší než ty.

Ryan: (začně se smát) To měla být lichotka?
Dita: Nó, v podstatě jo... (rozpačitě se usměje)

Ryan: Abych pravdu řekl, tak jsem myslel, že už je to uzavřená kapitola.
Dita: Já vim, pořád si něco vymýšlím...
Ryan: Ale ne, tim jsem chtěl jen říct, že jsem překvapen... a mile.
Dita: Skutečně?
Ryan: Ano... A pomůžu moc rád.
Dita: To opravdu ráda slyším.

Ryan: Aspoň budu moct napravit, co jsem posledně zvrtal.
Dita: Ale prosim tě. (mávne nad tím rukou)
Ryan: Akorát mám teď dost plno. Tak... kdy to uděláme? Zítra už mam čtyři prohlídky, ale možná bych mohl místo oběda. Nebo pondělí, co pondělí?
Dita: Já na to nespěchám, stačí až budeš mít někdy na mě čas.
Ryan: Na tebe si čas udělám rád. Víš co, doma se podívám do diáře, jak na tom vlastně teď jsem a něco vymyslim.
Dita: Dobře. Už radši jdi, ať klient nečeká.
Ryan: Ozvu se ti, číslo je pořád stejný?
Dita: Pořád. Ještě jsem ho kvůli tobě nezměnila. (zavtipkuje)
Ryan: Né? To se divim. Já už bych to nejspíš udělal. (zasměje se) 

Ryan: Dobrá tedy, ozvu se ti co nejdřív a sedneme si na to.
Dita: Počítám s tim a těšim se.
Ryan: A děkuju.
Dita: Ty? Za co?
Ryan: Za druhou šanci. (usměje se)

Dita: Promiň už jsem tu.
Rachel: Co jste tam řešili takovou dobu?
Dita: Vlastně jsem dala na tebe a domluvila se s Ryanem ohledně prostor, zkusí se po něčem podívat.
Rachel: No tak fajn. Ach jo.
Dita: Co je?
Rachel: Je divnej.
Dita: Ryan?
Rachel: Kdo jinej.
Dita: Proč, co se stalo?
Rachel: Právě, že vůbec nic!

Rachel: Byl tu celou noc. Měl příležitost, byli jsme poprvé sami přes noc a nic. Dokonce spal tady na gauči. Chápeš to?
Dita: Chápu. Byla jsi na mol, zvracela jsi a nevěděla ani kde jsi. Kdyby se o něco pokusil, byl by to pěknej ubožák.
Rachel: Já nevim...
Dita: Ale já vim. Všichni nejsou stejní. Většina chlapů by toho využila, ale Ryan ne, tak si važ co máš.
Rachel: Tohle jsou jen fráze. Začínám si myslet, že je něco v nepořádku. Nikdy tady nechtěl přespat, vždycky se vymluvil na to, že má ráno brzy schůzku a mě k sobě ještě ani nepozval. Říkám si jestli někoho nemá... Nebo jestli není gay. Vidělas? I tu pusu mi dal na tvář!
Dita: To protože jsi prozvracela celou noc! Ani ty sama by sis teď pusu nedala. Hledáš zbytečně problémy tam kde nejsou.
Rachel: Vlastně bys mi mohla pomoct. Na té prohlídce bys z něho mohla vytáhnout nějaký informace, jak to se mnou vidí. Nebo třeba z Paige!

Dita: Tohle po mně nechtěj. Fakt.
Rachel: Proč ne? Paige ho zná určitě dobře.
Dita: Tak se jí na to zeptej sama.
Rachel: To ne, měla by mě za blbku. Navíc mi přijde, že mě moc nemusí.
Dita: Tak se zeptej přímo Ryana.
Rachel: Zblázila ses? Urazil by se... Ditoo, prosím.
Dita: Ani nápad!
Rachel: Co ti to udělá?!
Dita: Prostě nechci, jasný? Musíš si to vyřešit sama. I když podle mě teda tady není co k řešení na všechno moc spěcháš, chodíte spolu tři týdny.

Rachel: Už skoro měsíc. Ty seš teda kamarádka fakt...
Dita: No to teda jsem, včera jsem v tom baru -
Rachel: -ne! Nemluv o tom, při slově "bar" se mi zvedá žaludek. A víš co, nemůžeme to nechat na jindy? Potřebuju se dospat.
Dita: No ono to nepočká.
Rachel: Ani do zítra?! Prosím tě.
Dita: Fajn, zítra ti zavolám.
Rachel: Díky. A promysli toho Ryana.

♥