11. díl - Na tykání

Dita s Rachel se náhodou potkaly před Racheliným domem. 

Rachel: Co ty tady?

Dita: Měla jsem v okolí nějaké zařizování. Nezajdeme na kafe?

Rachel: No moc se mi to nehodí, docela spěchám.

Dita: Nevadí, tak jindy? Co v úterý?

Rachel: No a tak nechceš jít ke mně?

Dita: Nespěcháš náhodou?

Rachel: Zase tolik ne, můžu se připravovat u toho, stejně s tebou potřebuju něco probrat.

Dita: Tak dobře.

U Rachel doma.

Rachel: Moc se tu nerozhlížej, ráno jsem nic nestíhala, tak je tady trochu bordel.

Dita: V pohodě.

Rachel: Dala jsem služebný dneska volno, nepotřebuju aby se mi tady motala.

Dita: Cože? Máš služebnou? Od kdy?

Rachel: Od minulého týdne. Mám dost práce, nestíhám se tady o to starat.

Dita: A co děláš? 

Rachel: Musím se teď před koncem školního roku občas objevit na zkouškách.

Dita: Máš zkouškový?

Rachel: Ne, jen doháním resty, zkoušky které jsem nestihla v termínu a tak. Takže se pak doma chvílema na něco podívám. Udělej si někde místo k sezení. Kdyžtak na stole je minerálka, tak si nalij jestli máš žízeň. Nemam čas vůbec na nic.

Dita: Vážně? Ty plný tašky říkají něco jiného. (zasměje se)

Rachel: Aspoň nějaká radost mi musí zůstat. Mrkni, koupila jsem si nový šaty.

Dita: Z Royalty?

Rachel: Jak jinak. Jsou boží, mám je na dnešek.

Dita: Kam se chystáš?

Rachel: Jdeme s Ryanem na večeři.

Dita: Hmm. To je fajn.

Rachel: Viď. Akorát mě štve že už neměly k šatičkám moji velikost bot. Musela jsem zajít do levné konfekce a koupit si tyhle.

Dita: Chudáčku.

Rachel: Nedělej si z toho srandu! Je to vážná věc. Rande se nesmí podcenit. Musim vypadat pořád neodolatelně.

Rachel: Musim se jít připravit. Spěcháš?

Dita: Ani ne, můžu si půjčit tablet? Musim ještě do knihovny a nevím, jak tam dneska jsou.

Rachel: Klidně, budu v šatně, nechám si otevřeno.

Dita: Díky. O čem jsi to se mnou chtěla vlastně mluvit?

Rachel: No o Ryanovi.

Dita: ((Už zase?!)) (Protočí panenky a je ráda, že je Rachel v šatně a nevidí ji.) Co s ním je?

Rachel: Já nevim, je nějakej divnej.

Dita: Proč myslíš?

Rachel: K ničemu se nemá. Chápeš to?

Dita: Vždyť jste se viděli teprve párkrát.

Rachel: No jo! Ale dneska to bude třetí rande. A nedal mi ještě ani pusu natož snad něco víc!

Dita: Neříkalas, že je to gentleman?

Rachel: To jo, ale každej jinej už by se na mě vrhl, vypadám fakt dobře.

Dita: A o tom to je. Každej jinej. Sama jsi říkala, že je pozornej a galantní. Bylo by divný, kdyby tě zatáhl do prvního křoví.

Rachel: Hm. Jenže kdybych ho pořád nezvala já, ani by mě nejspíš nikam nepozval.

Dita: Moc tlačíš na pilu. Nech to plynout. Třeba ho vždycky pozveš dřív, než se k tomu sám dostane. 

Rachel: Asi máš pravdu. Když já jsem z něho fakt hotová a nechci to pokazit. Jsem zvědavá kam mě dneska vytáhne. 

Dita: Dej tomu čas.

Rachel: Dobře. No a Dituš, co vlastně ten tvůj realiťák. Ozval se ti po tom faux pas ještě?

Dita: To nee! (ujede ji)

Rachel: Stalo se něco?

Dita: ((Sakra! Mam jí to říct?!)) No...

Rachel: No co?

Dita: ... Jen jsem zjistila, že mají v knihovně už dneska zavřeno. Sakra, sakra, sakra! A já měla vrátit knížku.

Rachel: To je toho. (zasměje se a zavrtí hlavou)

Crrrrrrrrrrrrrr....

Rachel: Do háje!

Dita: Co je?!

Rachel: To je Ryan! 

Dita: Cože? Má přijít sem?!

Rachel: Jo, prosim tě, jdi mu otevřít ty, musim se ještě nalíčit. Podívej se na mě!

Dita: No...

Crrrrrrrrrrrrrrr....

Rachel: Prosíím! Nechci aby mě takhle viděl. Posaď ho tu a zabav ho, budu za chvíli hotová.

Dita: Bože! Tohle je snad za trest.

Rachel: A klidně z něj něco důležitýho vytáhni, třeba co si o mně myslí a tak.

Dita: Běž už!!

Rachel: Jasně. Díky!

Dita: ((Uff... dejchej, dejchej!)) Dobrý večer.

Ryan: Dobrý večer. (podívá se zmateně) Já... omlouvám se, ale teď nevím jestli jsem tu dobře. Měl jsem -

Dita: - ano, Rachel tu bude každou chvíli. Pojďte dál.

Dita: Posaďte se. Dáte si něco k pití?

Ryan: Ne, děkuji. Vážně jste mě zaskočila. 

Dita: Nebojte, jste tu správně. Já tu jsem jenom na návštěvě.

Ryan: Netušil jsem, že se s Rachel znáte.

Dita: Už nějaký ten pátek. (pousměje se)

Ryan: Po tom plese už jsem ani nedoufal, že bych vás mohl potkat.

Dita: No vidíte a potkal.

Ryan: Jsem opravdu moc rád. 

Ryan: Také bych Vás rád pozval na to červené, když jste mi na plese dala košem.

Dita: To se nehodí.

Ryan: Vážně? Proč ne?

Dita: Chodíte s mou kamarádkou.

Ryan: Poznáváme se, ale nechodíme spolu.

Dita: I tak.

Ryan: Možná to bude znít troufale, ale mohu vám zavolat?

Dita: To raději ne.

Ryan: Rád bych to napravil ještě v tomhle životě.

Dita: (zasměje se) Dobře, tak si s Vámi tu skleničku vína dám, až na sebe zase někdy narazíme.

Ryan: Doufám, že to bude brzo.

Dita: ((To se mnou flirtuje?!))

Ze šatny se vrátí Rachel.

Rachel: Bezva, vidím, že představovat vás už asi ani nemusím.

Dita: To tedy ne.

Ryan: Už jsme to stihli, viďte slečno Van Mortalová.

Rachel: Tak snad si nebudete vykat? Když se teď budete vídat často.

Dita: Doufám, že zase tak často to nebude.

Rachel: Takže si koukněte potykat a já nám donesu přípitek - na to tykání.

Ryan: No, asi nám nic jiného nezbývá, že? (zasměje se)

Dita: Rachel umí být pěkně umanutá. Vždycky dostane co chce, takže...

Ryan: ... takže ahoj, já jsem Ryan.

Dita: Dita, těší mě.

A než se stihne Dita nadechnout...

 .... Ryan využije příhodné situace a letmo ji políbí - prý na to tykání.

Ditu situace zaskočí, v hlavě má zmatek a neví co říct, a tak neříká nic. Vždyť to byla klasická pusa na tykačku - a nebo ne?

Rachel: Nesu víno, šáňo už nemam. Ale zato vás oba moc dobře znám, takže pro vás mam červený.

Rachel: Dituš, vědělas že Ryan vlastní realitku? No není to náhoda? Mohl by ti pomoct s hledáním těch prostor pro kavárnu.

Dita: To není třeba. Vážně!

Rachel: No fakt! To je skvělej nápad. Viď Ryane?

Ryan: No já nevim.

Rachel: Dita má teď nějakýho novýho makléře, ale předtim! To ti narazila teda na pořádnýho pitomce. Kdybys věděl kam všude ji tahal, až jsme si říkaly, že to dělá snad naschvál, aby ji mohl vídat co nejdéle. Vždycky jsme se nad tim dobře bavily. Nikdy ji ten pošuk nikam nepozval, viď Dituš? No, nakonec možná i dobře, podle mě to byl stejně nějakej úchyl, i když se Ditě trochu líbil. Možná že ho znáš Ryane!

Dita: ((Panebože, asi budu zvracet...)) 

Dita studem zrudla, věděla, že tohle už jen tak nezachrání a nemohla se na Ryana ani podívat, jak moc ji bylo trapně.

Dita: Jáá.... už musim jít!

Rachel: Co? Ani jsme si nepřipili!

Dita: Musim. 

Rachel: Počkej, kam tak spěcháš? Knihovna je zavřená.

Dita: Zapomněla jsem nakrmit kočku.

Rachel: Ty nemáš kočku.

Dita: .... Sousedovic! Zapomněla jsem na ni, už týden! Chudinka.. Takže... musim! Bavte se!

♥