úterý 11. července 2017

12. díl - Večeře

12. díl


Večeře




Po faux-pas které se stalo u Rachel doma si s Ryanem vyšli na slíbenou večeři. Ryan tentokrát vzal Rachel do jeho oblíbené japonské restaurace. Jídlo bylo objednané a víno bylo na stole. 


Ryan: Mám to tady rád.
Rachel: Já jsem tu nikdy předtím nebyla.
Ryan: To sushi ti bude chutnat.
Rachel: (pousměje se) ((To těžko..))




Ryan: Takže ta tvá kamarádka Dita ... hledá prostory pro kavárnu?
Rachel: Už víc jak půl roku a pořád neúspěšně. Proto jsem si říkala, že bys ji mohl pomoct ty.
Ryan: Nevim jestli budu lepší než ten... No víš, ten jak jsi ho nazvala tím pitomcem.
Rachel: Protože to je pitomec! Strávila s ním tolik času a bez výsledku. V dnešní době, kdy je konkurence velká, by se měla firma snažit, ale to on né.
Ryan: Někdy se holt nedaří najít to pravé, ať už jde o prostory, byt či dům.
Rachel: I tak, myslím si své.
Ryan: Vybrat ty správné prostory chce trpělivost.


Rachel: Já neříkám, že ne. Ty se ho snad zastáváš?
Ryan: To ne, ale říkala jsi, že se Ditě ten makléř líbil.
Rachel: Nejspíš.
Ryan: Jak to myslíš?
Rachel: Byla vždycky tajemná, nikdy mi neřekla jak se jmenuje, ani mi neukázala jeho fotky na webu. Taky je pravda, že to nikdy nepřiznala, ale tohle holka prostě pozná.
Ryan: A ona je sama?
Rachel: Jo. Měla pár známostí, ale zatim to nedopadlo tak, jak by mělo.
Ryan: Hm.
Rachel: Myslim, že si myslela na toho realiťáka, ale nikdy se k ničemu neměla. A on koneckonců taky ne.


Rachel: Ale dost o Ditě. Je to přece její smůla, že neumí chytnout příležitost za pačesy. Já ji k tomu nabádala několikrát, ale nedala si říct, prý to byl pouze obchodní vztah, on ji pak naštval a ona je zase dost hrdá na to, aby přijala omluvu.
Ryan: Škoda...
Rachel: To teda je. Ale Dita už je prostě taková, žije nejspíš pořád v době, kdy muži na rande zvali ženu a ne naopak. Já jsem naštěstí modernější a díky bohu za to, protože jinak bych tě nikdy nepozvala do kina a nejspíš bysme tady dneska spolu neseděli.
Ryan: (pousměje se)
Rachel: Ale mám ji ráda, je to moje kamarádka a chtěla bych aby našla skvělého partnera.


Ryan: Tak dobrou chuť.
Rachel: Díky. ((Budu ji potřebovat)) I tobě.


Rachel: No jasně! (vykřikne)
Ryan: Copak?
Rachel: Víš co mě teď napadlo? Ty bys vlastně mohl zjistit, kde ten makléř pracuje! Myslim jako u které společnosti. Tady v Lyonu zase tolik realitních agentur není.
Ryan: Jak bych to měl udělat? To přece nejde.
Rachel: Co by ne? Já z Dity nějak nenápadně dostanu to jméno a ty pak zjistíš, kde pracuje. Pak mu pošleme pozvání místo Dity třeba do kina, na večeři nebo jinou akci a setkají se tam. Ditu tam už nějak dostanu.
Ryan: To není dobrý nápad, Rachel.
Rachel: Ale jo! Je. Aspoň by měli šanci spolu mluvit, poznat se a třeba bychom pak mohli podnikat akce ve čtyřech. Bylo by to úžasný.
Ryan: To není jen tak. Nemam žádný přístup do databáze zaměstnanců všech existujících realitek! (řekne trochu naštvaně)
Rachel: No já jenom myslela, že by to bylo fajn, kdyby se poznali.
Ryan: Já vim. Ale nemůžeš nikoho nutit aby chtěl s tím druhým trávit čas, to prostě nejde. Nech to na nich. Ano?


Rachel: Hm.. (urazí se)
Ryan: Copak, nechutná ti? Skoro jsi se toho nedotkla.
Rachel: No vlastně... nemam ráda asijskou kuchyni a ryby přímo nesnášim.
Ryan: Tak to se moc omlouvám, proč jsi něco neřekla? Mohli jsme jít jinam.
Rachel: Nechtěla jsem ti kazit radost, říkal jsi jak to tady miluješ a tak.
Ryan: Tak chceš si dát moje kuře?
Rachel: Ne, jen si to sněz. Celkově mi vadí to jejich koření.


Zbytek večera tráví příjemnou konverzací. Ryan pak jako správný gentleman jde Rachel vyprovodit.


Rachel nemůže z Ryana spustit oči, je tak dokonalý, přesně takový jakého si ho vysnila. A Ryan.... ten má plnou hlavu Dity.


Rachel: Nechceš jít ještě ke mně? Mám tam lahev vína.
Ryan: To je milé, díky za pozvání, ale už bych měl jít. Mám zítra prohlídku jednoho domu už brzy ráno, náročný klient.
Rachel: Aha...


Ryan: Tak dobrou noc. A děkuji za příjemný večer.


Rachel: Ty, Ryane.
Ryan: Ano?
Rachel: Jak to mezi sebou vlastně máme?
Ryan: No. Scházíme se, poznáváme se... 
Rachel: Nelíbim se ti snad?
Ryan: Co blázníš? Jsi krásná holka. 
Rachel: Dneska už to je několikátá schůzka a zatím jsi se k ničemu neměl...
Ryan: Rachel... já nejsem ten typ chlapa, myslim si, že pokud člověk nehledá dívku na jednu noc, tak je potřeba se nejdřív trochu poznat, než se přejde na další krok.
Rachel: To se mi ulevilo.
Ryan: Vlastně když už jsme u toho. Moji přátelé by tě rádi poznali.
Rachel: Vážně? (nadskočí radostí)
Ryan: Ano. Můžeš v sobotu v sedm?
Rachel: Jasně že jo!
Ryan: Přátelé se chtějí sejít v Inkognitu, šlo by to?
Rachel: To je ten pajzl na rohu dansardské ulice?
Ryan: Sídli tam, ale že by to byl pajzl? To né.
Rachel: Ale jo. Nechcete se sejít spíš v Larmaru? 
Ryan: To neznám. 
Rachel: Pošlu ti adresu. Ale ráda je poznám.


Rachel je tak nadšená z toho, že ji Ryan pozval na setkání s přáteli, že mu skočí kolem krku a rozhodne se vztah posunout o krok dál.

















7 komentářů:

  1. Tohle nedopadne dobře!!!! :-D

    OdpovědětVymazat
  2. A hopla :-D no teda. Zmrzlinka80

    OdpovědětVymazat
  3. Teda, no som zvedavá, ako to pôjde ďalej :-D :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Postavu Rachel som si obľúbila. Je tak bezprostredná a ukecaná.:-D Dita s Ryanom sa dostali do slepej uličky. Som zvedavá ako z toho vykľučkujú.:-)

    OdpovědětVymazat
  5. No tak Ryan se nám do toho pěkně zamotává,tak to jsem teda moc zvědavá,jak to nakonec dopadne :-) Iva

    OdpovědětVymazat
  6. Tak toto bude asi ešte dosť zamotané. Rachel sa do toho vrhla riadne :-D :-D

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za návštěvu! ♥ Nicole